Těžiště tělesa

Když jsme se žáky třídy 18D SPŠST Panská probrali vlastnosti těžiště tuhého tělesa, nadešel čas jednak zkusit spočítat několik úloh a jednak si samostatně vyzkoušet polohu těžiště najít.

„Můžete zopakovat postup, který jsem ukazoval pří výkladu těžiště já, ale pak je nutné ověřit vámi nalezenou polohu těžiště výpočtem,“ říkám žákům po rozdání pracovních sad. V sadě byl model tělesa vytištěný na 3D tiskárně, několik nití sloužících jako modely těžnic tělesa, kancelářská sponka jako zátěž, háček na zavěšení tělesa, matriál na přichycení nití k tělesu a pracovní list.

Žáci začali v jednotlivých skupinkách pracovat na zadaném úkolu. Většina z nich začala praktickým hledáním polohy těžiště pomocí těžnic simulovaných nití se zavěšenou kancelářskou sponkou. Polohu těžiště útvaru našli v jednotlivých skupinkách žáci poměrně rychle, ale pak (dříve než stihli tuto polohu odměřit od okrajů tělesa) vše zase rychle uklidili. To je sice fajn, ale bohužel pro výsledek práce bylo nezbytné polohu těžiště v tělese lokalizovat. Proto museli žáci v některých skupinkách hledat polohu těžiště znovu.

Výpočty trvaly žákům o něco déle, ale nakonec se většina skupin k nějaké hodnotě polohy těžiště tělesa dopočítala.

Věřím, že samostatná práce žáků ve skupinách pomohla ujasnit jednak pojem těžiště tělesa jako takový, ale také metody jeho hledání.

Průběh měření je zobrazen na fotografiích.

Poděkování:

Marek Vavřínek (třída 15D SPŠST Panská) - vytištění těles na 3D tiskárně.

Autor fotografií:

Jaroslav Reichl

© Jaroslav Reichl, 21. 4. 2019