Fyzika ve 14M

Oko a skládání barev

Když jsme v rámci fyziky probrali se žáky třídy 14M SPŠST Panská oko, mohli si kluci ze třídy zkusit některé netradiční fyzikální experimenty.

V úvodu hodiny se pod vedením učitele zkusili podívat na sítnici svého vlastního oka. Lidské oko, jako jedno z mála (ne-li jediné) v přírodě, má vyživovací vrstvu umístěnou před sítnicí, na které jsou světlocitlivé buňky detekující světlo. Při běžném vidění dopadá do oka světlo ze všech směrů, a proto je zaručeno, že na sítnici světlo dopadne na většinu světlocitlivých buněk. Navíc mozek zvládá případné nepatrné chybičky v interpretovaném obraze dokorigovat. Pokud ovšem použijeme papír jako stínítko a v něm je pouze malý otvor, vyřadíme oba výše popsané mechanismy z činnosti. Pak je možné vidět drobné cévy a další nepořádek plovoucí v oku.

Pokud k tomuto papírku přidáme ještě špendlík, který budeme opatrně nasouvat před otvor v papíru, je možné vidět převrácený obraz špendlíku. A máme tedy důkaz, že oko vytváří převrácený obraz, který následně mozek převrací. I tento experiment jsme společně vysvětlili.

Poté se Petr Kadeřábek obětoval jako dobrovolník, u kterého jsme proměřili dílenským metrem vzájemnou vzdálenost světlocitlivých buněk na sítnici jeho oka. Petr sledoval obraz se dvěma čárami nakreslenými velmi blízko u sebe a šel blíže k obrazu. V okamžiku, kdy uviděl místo jedné čáry dvě čáry, zastavil. Vzhledem k tomu, že tento experiment do výuky fyziky zařazuji již pár let, překvapilo mě, jak dobré oči Petr má (tj. jak daleko od tabule s obrázkem zastavil). S využitím nákresu na tabuli jsme pak dopočítali hodnotu, která souhlasí s hodnotami udávanými lékaři.

V závěru hodiny si kluci mohli vyzkoušet:

netradiční brýle, které převracejí obraz;

na dvou pomůckách princip vytváření obrazů v kině nebo televizi - tj. rychlý sled statických obrázků vytvoří iluzi pohybujícího se obrazu;

klamání očí a mozku pomocí rotující pomůcky a následného pohledu na statický předmět.

O týden později jsme pak optické hrátky zakončili pracovními listy zaměřenými na skládání barevných světel. Nemohl pochopitelně chybět experiment, kterým bychom skládání barev prokázali a ukázali si vznik barevných stínů.

Doufám, že na základě těchto experimentů si kluci budou základní informace o oku a skládání barev pamatovat dlouho.

Průběh experimentování žáků zobrazují fotografie.

Autor fotografií:

Jaroslav Reichl