Elixír do škol - 3. setkání

Ve čtvrtek 14. 11. 2013 proběhlo v učebně fyziky S6 v Malé Štupartské - detašovaném pracovišti SPŠST Panská - další setkání Elixíru do škol. Mezi účastníky byla také Ladislava Hadravová, která pracuje v Nadaci Depositum Bonum podporující tato fyzikální setkávání.

„Nepřišla jsem na inspekci, ale nasát tu skvělou atmosféru, o které píší všichni vedoucí center své zprávy,“ řekla poté, co byla ostatním účastníkům setkání představena. Celkem bylo na setkání 9 účastníků.

Po reklamním okénku zaměřeném na akce chystané v SPŠST Panská jsme začali setkání věnované fyzikálním experimentům souvisejících s Vánocemi.

„Nechci být horší než supermarkety, že vás budu s Vánocemi strašit šest týdnů před nimi, ale pokud byste chtěli experimenty připravit a realizovat ve škole, tak ať máte čas na přípravu,“ vysvětlil jsem termín vánoční fyziky na úvod.

Když jsme tedy „slavili Vánoce“, začali jsme dárkem, který jsem pro účastníky připravil: jednoduše složitelnou mapu podle Koryo Miury z Tokia, kterou na seminářích projektu Heuréka zviditelnila Katka Lipertová z Plzně. Účastníci dostali nejen přání složené dle příslušného návodu, ale také měli možnost si sami zkusit složit čistý papír do příslušného tvaru.

Pak jsem účastníkům ukázal digitální mikroskop z balíčku připraveného Nadací. Ukázal jsem několik možností zkoumání okolního světa, ale také možnost pomocí softwaru měřit na pořízené fotografii různé vzdálenosti. Mikroskop byl pak volně k dispozici a k vyzkoušení; účastníky pak ale zaujalo mikroskopové pexeso, které jsem připravil. Nadšeně se pokoušeli spárovat běžné fotografie s těmi pořízenými mikroskopem. A ne vždy to bylo jednoduché … Na konci setkání se pak o mikroskop málem strhla hádka, protože několik účastnic mělo o zapůjčení mikroskopu zájem. Tak jsem demokraticky rozhodl podle hesla Kdo dříve přijde, ten dříve mele.

Jako zpestření předvánočních hodin by mohly být vítané hrátky s nenewtonovskou kapalinou, kterou lze snadno vyrobit z kukuřičného škrobu a vody. Bohužel experiment s „tančící kapalinou“ na reproduktoru nevyšel dle původního záměru, ale námět na další bádání účastníci ocenili.

Setkání pokračovalo promítnutím ukázek z filmů, bez kterých bychom si snad České Vánoce nedokázali ani představit a ve kterých lze přitom najít řadu fyzikálních námětů. Co asi tak dělala Popelka ve filmu Tři oříšky pro Popelku (Václav Vorlíček, 1973) špatně, když tajně pozorovala nevlastní sestru na plese? A jakpak si užívali zimních radovánek tři slamění vdovci na expedici YDYKSEB v komedii století S tebou mě baví svět (Marie Poledňáková, 1982)? A jak se asi cítili král Miroslav a Pyšná princezna (Bořivoj Zeman, 1952) Krasomila při zběsilé jízdě na kládě? Ukázky jsme fyzikálně rozebrali a přešli k dalšímu experimentu.

Ten se týkal problematiky solení chodníků a ochlazování předmětů. Původní „obyčejný“ experiment doplněný měřením teploty bodovým čidlem od firmy Vernier z balíčku pomůcek jsem obohatil nápadem Lubi Valovičové z Nitry a nabídl účastníkům možnost vyrobit si zmrzlinu. Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo sehnat rozumné nádoby, pochutnaly si na zmrzlině jen dvě skupinky účastníků. A jedna k problematice mražení přistoupila velmi netradičně: Martin Konečný a Radim Kusák nasypaly led do igelitového sáčku, šlehačku nalili do druhého a ten vložili mezi led. Vlaďka Hadravová, která byla s nimi ve skupině, byla z tohoto netradičního mužského fyzikálního řešení poněkud zaskočena, ale další spolupráci na testování hotového výrobku neodmítla.

Na závěr jsem ještě upozornil na velmi jednoduchý a přitom efektní pokus s barevným mlékem. Účastníkům se líbil také.

Setkání, stejně jako ta minulá, probíhalo v pohodové a přátelské atmosféře. Vlaďka byla spokojená a nadšená a odcházela s pocitem, že práce Nadace má skutečně smysl.

Materiály prezentované na setkání mohou účastníci využít ve své praxi.

Atmosféru ze setkání zachycují fotografie.

Autoři fotografií:

Radim Kusák

Jaroslav Reichl

© Jaroslav Reichl, 16. 11. 2013